No comment
Náměstek "pro spalovnu" - bez komentáře
Níže uvádíme přepis prezentace, jaká zazněla na 10. přerovském zastupitelstvu. Domníváme se, že ve srovnání s levnějším a efektivnějším řešením integrovaného systému z Itálie, si příspěvek pana krajského náměstka nezaslouží ani náš komentář. Posuďte sami svým zdravým rozumem...
Informace k Memorandu o spolupráci a společném postupu při tvorbě Integrovaného systému nakládání s odpady v Olomouckém kraji
Ing. Pavel Horák, náměstek hejtmana Olomouckého kraje
Vážení členové zastupitelstva, vážení hosté, dámy a pánové, děkuji velice panu primátorovi, že mně pozval na toto jednání, protože mohu na jedné z dalších příležitostí představit projekt integrovaného systému nakládání s odpady Olomouckého kraje.
Proč vůbec k tomuto systému, proč o něm mluvíme, proč vůbec je potřeba se v dnešní době k tomu vracet, když dlouhá léta se ukládání s odpady nediskutovalo, moc se to neskloňovalo v české společnosti, proč nyní k tomu přicházíme?
Těch důvodů je celá řada, souvisí to samozřejmě i s poznáním životního prostředí v dnešní době, dopady odpadů do životního prostředí a je to také otázka toho, že Evropa se snaží také společně v té věci postupovat. Mimo jiné to vychází z těch závazných norem, které ČR převzala do své legislativy – nebudu je vyjmenovávat, jenom řeknu jaké jsou dopady, mimo jiné jsme se zavázali k plnění některých kriterií, z těch, které jsou takové nejzásadnější je kritérium, které se týká biologicky rozložitelného komunálního odpadu – je to největší složka odpadu, zhruba to je 50% toho, co se ukládá na skládky – proč o něm tak speciálně hovoříme? – protože ten jediný v sobě obsahuje uhlík, který dělá největší paseku, co se týká na dopad na životní prostředí. Současně ale také víme, že uhlík je ten, který je možné využívat termicky, proto je tady uvedeno na tabuli čísla, které jsme se zavázali jako ČR naplňovat. Vidíte, že například v roce 2013 oproti roku 1995, kdy se podepisovala některá přístupová memoranda ČR k EU, tak bylo uvedeno, že poklesne na 50% - já vám mohu jen říct, že dnešní doba není o tom, že se to neplní na 50%, ale na 60%, ale ono se to neplní ani na těch 75%, protože my stále máme více toho biologicky rozložitelného odpadu než v roce 1995 tzn. jako by 110, 120 % atd., to znamená, že stále to přibývá místo, aby to klesalo.
Jak dál v této věci? Samozřejmě na úvod je potřeba si říct, že nakládání s odpady není jenom zúžení na nějaké skládkování, ale je to celý proces, jsou to zhruba takové 4 etapy nebo 4 základní úseky. Tím prvním je, že říkáme, že základ je předcházet odpadům, základ je samozřejmě, aby celá společnost pokud možno se odpadům vyhnula tzn. vratné obaly atd., to je všechno, co ale neovlivníme my tady v Olomouckém kraji nebo v Přerově, ale je to otázka samozřejmě celé společnosti a celé Evropy a to je to předcházení vzniku odpadů.
V té druhé fázi, samozřejmě, o tom, že co je možné, aby se vrátilo zpátky do ekonomiky, do hospodářství, nechť se vrátí – to je to třídění, to je ta recyklace. V této oblasti se dělá řada věcí, já se k tomu ještě dále dostanu, je to samozřejmě nezbytně nutné, je to úsporné, co můžeme vrátit do ekonomiky, nechť se vrátí. A samozřejmě pak je vždycky po vytřídění a to je poznatek dnešní doby a celé Evropy i to, co se vytřídí vždy zůstává velká porce nevytříděného odpadu, který v současné době končí na skládkách, v západní Evropě se k tomu momentálně tento zbytkový odpad využívá k výrobě energie, jak už elektrické nebo tepla, já se k tomu dostanu ještě v závěru potom. Když se podíváme na to, jak je to s tím tříděním odpadů – tady vidíte a to je důležité si uvědomit, že v dnešní době i když máme možnosti třídění a vidíte na těch červených sloupečcích, že relativně to třídění stále narůstá nicméně celkový odpad – to jsou ty modré sloupečky – tak samozřejmě to meziročně narůstá, tak to je ten problém, o kterém hovoříme, že byť v relativních číslech každým rokem vytřídíme více – já se k tomu ještě dále dostanu, že například já, když jsem začínal před 8 lety, tak jsme třídili zhruba kolem 20, 22 % celého komunálního odpadu, v dnešní době už třídíme 33% - řekneme fantastická věc a jdeme stále nahoru, ale ten zbytek, těch zbývajících 70% je rok od roku větší, to je to před čím tady stojíme a čím musíme se dále zabývat.
Když bychom se podívali na to, jak třídíme, tak vidíte - tak třeba v oblasti nápojových kartonů, na začátku je ta škála rok 2002, v závěru rok 2010, vidíte v plastech – jestliže 2002 tam byly 4kg/obyvatel/rok, tak nyní už v roce 2010 to je skoro 10 tzn. 5x velký nárůst během 8 let a to další grafy, sklo, mám tam taky pro vás připravený papír, který samozřejmě díky ale hospodářské krizi tam měl určitou vlnku, zhoupnutí, kdy třeba i v oblasti kovu je vidět, nicméně toto třídění stále vzrůstá, lidé více a více třídí.
Olomoucký kraj v rámci celé ČR si vede neskutečně výborně, dokonce tady vidíte, že v rámci roku 2011 ze všech krajů Olomoucký kraj dosahoval nejlepších výsledků. Na té svislé stupnici vidíme něco přes 70 kg vytříděného odpadu na obyvatele v našem kraji, narozdíl např., já nevím, od Karlovarského, kde se nevytřídilo ani 40 kg na obyvatele. Tím chci jenom říct, že my stále děláme jen nové a nové možnosti, jak více a více třídit, jsou takové dva hlavní faktory u třídění – především to musíte lidem umožnit tzn. že musí mít dostupné vzdálenosti, sběrové kontejnery, kde můžou třídit tento odpad – to za prvé a za druhé samozřejmě musí vědět proč. Osvěta je druhý faktor, který rozhoduje u třídění odpadu. Obě tyto složky se snažíme, především jako Olomoucký kraj, naplňovat, protože cítíme to, že ten odpad není jenom lokální záležitost, ale má to svoji regionální funkci, regionální rozsah, zejména u toho tříděného odpadu se to řeší všechno regionálně, není to o tom, že by každé město, každá obec si řešily svoji recyklaci, samo si hospodařilo s vytříděným papírem, ne, dělá se to společně potom, proto se o tom bavíme. My každým rokem zhruba vkládáme 5 mil.Kč na další prohloubení recyklace, na nákup nových sběrových kontejnerů, odpadových nádob, které dáváme zdarma obcím a ty je mohou také dávat na své území. Je to vázáno na to, že také musí být kam to dát tyto sběrové nádoby, tzn. že tam ta vazba na tu obec, město je velmi důležitá, aby bylo vůbec kde to umístit ty sběrové nádoby.
Teď se dostáváme už k tomu, co nazýváme integrovaným systémem nakládání s odpady – je to o tom, že je to skutečně promyšlený systém, kde na začátku je samozřejmě nějaká ta hromada odpadků, která vzniká ať už z domácností, ať už z údržby zeleně nebo z údržby obce apod., samozřejmě odpad se dá roztřídit – z leva, když se podíváte, tak to jsou tříděné složky – plast, papír apod. přes bioodpad, se kterým se snažíme také hospodařit a dále ho třídit a když se podíváme směrem dolů, tak přes různé logistické a technologické složky se dostáváme k tomu co je koncovka tzn. buď materiálová recyklace nebo energetické využití zbytkového odpadu, biologická recyklace nebo samozřejmě to šedé – to je ta nejposlednější skládka, to je to, s čím už nelze nijak nakládat.
Jak Olomoucký kraj, jako jediná regionální instituce, která může s tím něco udělat – jak postupuje? My jsme vzhledem k tomu, že ČR se právě zavázala plnit evropské normy a dává to postupně do svých zákonů a vládních materiálů, tak jsme se v únoru 2011 poprvé sešli a řekli si, že zhruba do 5 let bude zle s odpadem na území Olomouckého kraje a samozřejmě v celé ČR – je to jen otázkou toho, kdy to přesně bude a jak na to budeme rychle připraveni. Od února 2011 jsme začali dělat postupně přípravné kroky k tomu, aby celý ten systém s nakládání s odpady byl do budoucna realizovatelný tak, aby to nedopadlo na obyvatele, hlavně ekonomicky, aby lidově řečeno – čím později to nastartujeme, tím samozřejmě by obyvatelstvo mělo dražší odpady, takže čím dříve my se k tomu postavíme, tím samozřejmě to bude ekonomicky a sociálně únosnější ten celý systém.
Následně zhruba v březnu zahájila činnost pracovní skupina, která se zabývala právě propracováním celého toho integrovaného systému, připravili jsme také první články do novin, které byly realizovány a v srpnu 2011 už bylo vytvořeno Memorandum o společném postupu všech obcí, protože můžete dělat ten systém regionální jenom, když ti majitelé toho odpadu, a to je důležité si uvědomit, majitelé odpadu jsou obce a města, tzn. po té, co to občan uloží do popelnice, tak se to stává majetkem města, obce a ti jsou zodpovědní, co dále s tím odpadem bude. Proto samozřejmě my nemůžeme jako kraj realizovat ten systém bez toho aniž bychom byli v dohodě se všemi obcemi a městy, které jsou v našem kraji.
Jenom pro vaši informaci – krátká odbočka – tak, jak my se tím zabýváme v Olomouckém kraji, tak se tím zabývají všechny kraje v ČR.
Dále možná tady vidíte, že došlo k podpisu memoranda v prosinci – již to zmiňoval pan náměstek Kulíšek – který byl přítomen za město Přerov a tady vidíte, že se podařilo, aby 13 zástupců měst a obcí těch velkých tzn. obcí s rozšířenou působností, aby se sešly na jednom místě, v jednu hodinu – považuji to historicky za velký úspěch, že jsme se všichni sešli a došlo k podpisu tohoto memoranda o společném postupu, o společné přípravě celého systému.
Co je cílem? Cílem je samozřejmě, aby ten cíl byl celistvý včetně recyklace, včetně řešení všech těch složek i bioodpadu, že i tyto věci do budoucna nebude možné řešit individuálně. V obcích jako jsou větší města jako Přerov jsou schopni řešit si vlastní kompostárny apod., ale menší obce to nemají sílu řešit individuálně, ale je potřeba se tam spojit a řešit to regionálně.
Mimo jiné bude tento integrovaný systém řešit také tu koncovku a to je energetické využití odpadů. Energetické využití odpadů je samozřejmě to, co veřejnost nejvíce zajímá, je to zejména díky tomu, že se tady vžil pojem, který tady byl běžný samozřejmě v minulé době a to je termín spalovny, protože odborná literatura nazývá spalovnou pouze takové zařízení, kde dochází k prostému spálení odpadu bez jakéhokoliv následného využití, narozdíl od zařízení pro energetické využití odpadů, kde norma říká, že takovýto typ zařízení, které využívá jak odpady jako palivo musí dosáhnout minimálně určitého procenta využití pro elektrickou energii a teplo. Díky tomu je tato energie nazývána zelenou energií, protože samozřejmě je to energie, která nevzniká z fosilních paliv - z těch, které vznikají těžbou hnědého uhlí nebo ropy apod., jsou to návratné energie.
Když se podíváme na Evropu, vidíte západní Evropa – ta zelená kolečka jsou míra využití odpadů na výrobu energie v západní Evropě. Když se podíváte střední Evropa, východní Evropa – malé zelené body, tzn. že u nás v současné době jsou zhruba tři zařízení, které se mohou nazývat tím zařízením pro využití energetického odpadu – je to Brno, Praha a Liberec. Brno v loňském roce – bývala spalovna prošla rekonstrukcí a od loňského roku má tedy možnost využívat tuto energii vyrobenou z odpadů. Tady je jenom stručně – jaká je v současné době co se týče tepla skladba výroby tepla v ČR – vidíte, že převažuje hnědé uhlí, že převažuje zemní plyn, odpady v současné době – to je ten kroužek zhruba 3%, pouze se teplo vyrábí z odpadů v ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu – vidíte jakou má vizi – má vizi, že v letech 2030 až 2050 má postupně docházet k výraznějšímu nárůstu těch alternativních zdrojů nebo obnovitelných zdrojů energie jako je mimo jiné i odpady na úkor těch tuhých paliv, které v současné době jsou ze 42%.
Na dalším obrázku – jak to chce Ministerstvo průmyslu a obchodu dosáhnout a Ministerstvo životního prostředí – jsou takové 3 hlavní body: zejména energie takto vyrobená bude mít povahu skutečně té zelené energie a bude mít povahu těch zelených bonusů tak, jako to znáte u větrných elektráren, solárních elektráren a dalších typů alternativních zdrojů energie. Další moment je zvyšování poplatků za skládkování – kdo máte možnost trošku se zajímat tím, co je nyní v Poslanecké sněmovně nebo co jsou připravované materiály, tak víte, že zákon o odpadech, který je momentálně připraven, tak je připraven tak, že po jeho účinnosti dojde k několikanásobnému nárůstu poplatků za skládkování respektive za ukládání odpadů na skládky. Pro vaši informaci v současné době se na skládce vybírá 500 Kč za tunu, postupně s účinností toho nového zákona v tom první roce to bude samozřejmě těch 500 Kč, ale postupně během zhruba 3 - 5 let tam má dojít k nárůstu až na 1500 Kč tzn. k trojnásobnému nárůstu což má být ekonomický stimul k tomu, aby bylo ukončeno skládkování v ČR. Podpora formou investičních dotací na takovéto zařízení pro energetické využití počítá také ČR s tím, že bude využívat dotace pro investice těchto zařízení. Když se tady nejčastěji hovoří o tom do jaké míry tato zařízení mají negativní vliv na životní prostředí – tady je potřeba vidět – žlutě vidíte zhruba hodnoty, které jsou u oxidu síry, u oxidu dusíku a oxidu uhlíku – sloupec dva jsou uhelné kotle, sloupec tři jsou biomasové kotle, sloupec čtyři jsou kotle spalující kapalná paliva, sloupec pět kotle spalující plynná paliva. Tady vidíte to jaký je rozdíl v současné době, zejména nás zajímá oxidy síry nejvíce – to jsou ty sloupce druhé v pořadí, jak je to u současných tepláren, jaké mají hodnoty oxidu síry, jsou mnohonásobně vyšší hodnoty než mají v současné době ta zařízení pro energetické využití odpadů. Proč tomu tak je – dojdu k tomu za chvíli, nicméně tady chci říct, že každé takovéto město, které má takové zařízení, tak má podstatně lepší výhodu než stávající klasické teplárny, které jsou na území ČR. Ano, dopady na životní prostředí – trocha chemie pro ty, kteří se v tom vyznají – já to jenom zestručním – při reakcích toho biologicky rozložitelného odpadu na skládce dochází k reakci, která je nahoře popsána, mimo jiné se uvolňuje methan – to je to CH4, ten methan je mnohonásobně škodlivější pro skleníkové efekty, proto také celá Evropa se snaží to skládkování snížit tak, aby i tato složka methanu nebyla ze skládek dále uvolňována a rušila skleníkový efekt. Na rozdíl od klasické reakce, která je při tom spalování, kdy vzniká klasický kysličník uhličitý tak jako je v ovzduší přítomen. Energetické využití – tady máte to schéma – já to zestručním – když se podíváte tak jenom zhruba ¼ celého toho obrázku je to vlastní hoření nebo to termické zpracování a další zbytek ¾ jsou různé stupně filtrací, různé stupně filtrů, absorbérů a na konci ještě soldifikace – to jsou všechno složky, které odstraňují jakékoliv možnosti negativního dopadu na životní prostředí při energetickém využití odpadů. Někteří z vás měli možnost se zúčastnit exkurze, která byla do Bavorska a tam viděli, že skutečně opravdu toto zařízení ze ¾ je tvořeno různými filtry a pouze ¼ je vlastní hoření. Tady vidíte zhruba jak to v současné době je v ČR – 73% se skládkuje, 18% se materiálově odpadu využívá a jenom 9% se využívá energeticky. V Brně vidíte, kde mají to energetické zařízení je to přesně obráceně – 70% se využívá pro výrobu tepla v Brně, jenom 14% se skládkuje.
Tady teď bylo připraveno několik obrázků, jak to v Brně teď skutečně vypadá, co se týká těch podílů dioxinů v tom, co je „kouř“, ale z toho žádný kouř nevychází, tak možná pára, která vychází, co obsahuje za dioxiny v jaké míře. Na dalších obrázcích tady vidíte ještě údaje Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2004, co se týká produkce dioxinů, čím jsou tvořeny tyto dioxiny – vidíte 50% je tvořeno teplárnami a elektrárnami, 42% je v železárnách a ocelárnách, stručně řečeno. Na dalším obrázku se dostáváme k tomu, co takové řešení do budoucna nabízí pro celý kraj – tzn. stabilita odpadového hospodářství na území Olomouckého kraje tzn., že nedostaneme se do situace, kdy bude velké napětí z toho – a my to víme i z nedávné doby z některých míst v Evropě, že celý systém nakládání s odpady zkolaboval, protože skládky prostě končí – teď je možná dobrá příležitost říct, že na území Olomouckého kraje je 14 skládek, některé mají ještě životnost 5 let, některé 10 let, některé i 20 let, nicméně žádná nová od roku 1996 nebyla otevřena a nebude. My nyní přicházíme k tomu, že a teď jsem řešil nedávno záležitost Litovle, kde samozřejmě stará skládka ze 70. let průniky do spodních vod, ohrožení zdrojů pitné vody v Litovelském Pomoraví, kde jsou zdroje pitné vody a samozřejmě jenom odtěžení celé té skládky, protože jiná možnost není než to odtěžit, je zhruba půl miliardy Kč z veřejných prostředků. A pokud nechce do budoucna a my nemáme jistotu, že veškeré ty umělohmotné tanky, ty fólie, které se nyní dávají do spodku pod skládky – my nevíme všechny ty chemické reakce, které tam přesně probíhají, ale samozřejmě víme, že tam dochází k různým reakcím, že ta fólie nevydrží a do budoucna to znamená, že veškeré ty skládky se budou odtěžovat. Garantuji vám, že bude doba, že budeme všechny skládky odtěžovat a budou se využívat např. na to, aby se z toho využila energie, protože fosilní paliva také dojdou.
Integrovaný systém nakládání s odpady také zabezpečí do budoucna případně, že to bude regionální věc, že samozřejmě to bude silný partner pro jakékoliv hospodářské subjekty. Pokud bude náhradou za existující zdroj znečištění ovzduší, a to je důležitá poznámka, na 90% takovéto zařízení bude realizováno jako náhrada některé stávající teplárny nebo stávajícího tepelného zařízení. V případě teplárny by to bylo samozřejmě s využitím pro obyvatelstvo, v případě klasického tepelného hospodářství u nějakého většího hospodářského podniku, ale vždycky by to byla rekonstrukce, dojde 100% ke zlepšení životního prostředí, protože jak už jsem vám ukázal na těch oxidech síry, oxidech dusíku a oxidech uhlíku dochází k několikanásobnému snížení těchto hodnot.
Poslední odrážka říká sociálně ekonomicky environmentálně nejvhodnější řešení s nakládání s odpady – o životním prostředí jsem zde hovořil několikrát tzn. negativní dopady skládkování jsem říkal, na druhou stranu – energie takto vyrobená nebo energii takto když získáme, tak jednak šetříme fosilní paliva – na posledním obrázku mám – kolik tisíc vagónů ročně se ušetří, když se nevyrábí teplo v teplárně používající fosilní paliva, ale když se používají skutečně jako palivo odpady – tady to vidíte – náhrada fosilních paliv – 60 tis.tun uhlí což je 2300 vagónů by takto se ušetřilo při této výrobě energie. Co se týká ovzduší jsem hovořil, když jsem tam měl environmentální, pak jsem tam měl sociální tzn. takové to zařízení samozřejmě musí být společensky přijatelné pro tu společnost tzn.tam, kde to ta společnost chce, tam to může být, jinak to tam nemůže být. A do třetice ekonomický – děláme to proto, aby se nestalo z odpadků to, co se stalo v Neapoli, kdy prostě obyvatelé nebyli schopni platit za odpadky, nechávali to normálně na ulici a na druhou stranu nefungoval svoz odpadků, protože to už zas nebylo kde dávat – tzn. jedno s druhým je to provázáno, tak abychom se nedočkali této situace, tak proto je to potřeba takto řešit – tady jsou ty fotky z Neapole jak to vypadalo.
Takže já vám zatím takto děkuji za pozornost, pan náměstek i pan primátor mi slíbili, že bude-li příležitost někdy v budoucnu, tak jsem připraven tady zorganizovat seminář, na kterém si můžeme i během dvou tří hodin odpovědět na všechny otázky, které vás budou do budoucna napadat.
Jenom, abych řekl jak to v současné době je – chystáme studii proveditelnosti společně se všemi městy, ta studie proveditelnosti by měla variantně odpovědět za prvé na lokalitu tzn., která bude nejvhodnější lokalita pro takovéto umístění – evidentní je, že ta lokalita by měla být někde spíše na jihu našeho kraje, kde jsou ty aglomerace silnější jako je Olomouc, Přerov, Prostějov. Potom by měla odpovědět na způsob investice, rozdíl mezi privátní investicí a investicí z veřejných zdrojů – musíme si uvědomit, že je tam velký rozdíl, asi tušíte, že rozdíl když na jednu stranu šetříme finanční prostředky naše a bude to privátní investice, ale míra toho, jaký vliv na to společnost bude mít asi tušíme a samozřejmě by taky měla variantně odpovědět na ten budoucí provoz. Je rozdíl, jestliže provoz dělá veřejný subjekt, který může kontrolovat vstup nebo výstup, a nebo když na druhou stranu provoz toho dělá privátní firma, která je nějakým způsobem zase tam ovlivněna svými ziskovými mechanismy. Všechno to má své pro a proti, tato studie proveditelnosti má variantně popsat všechno to, co jsem řekl, měla by být hotová v pololetí tohoto roku, všichni signatáři memoranda jsou průběžně informováni o stavu této studie proveditelnosti v této fázi o nachystaném zadání, následně o výsledku a společně se pak dohodneme, jak budeme postupovat dál.
Čas letí, kdo bude připraven nebude zaskočen, na druhou stranu nemusíme dělat nic, ale dopadne to určitě nejen na naše děti, ale už i na nás dopadne to, že bychom se dostali do prekérní situace, co s odpady v našem kraji.
Pane primátore děkuji, jsem připraven když tak na dotazy, případně nabízím i ten větší seminář někdy v budoucnu.
A ještě citace v duchu hesla "podle sebe soudím tebe":
Náměstek hejtmana Pavel Horák (KDU-ČSL), který má životní prostředí ve své kompetenci, to ale vidí jinak. „Je naprosto evidentní, že v Přerově by rekonstrukcí stávající teplárny došlo ke snížení emisí na desetinu současného stavu a tedy k výraznému zkvalitnění ovzduší. Každé nové zařízení, které vzniká rekonstrukcí, tak má desetinásobně přísnější podmínky pro spuštění do provozu než ta zařízení, která se spouštěla do provozu třeba před patnácti nebo dvaceti lety. Ti, kteří jsou momentálně proti, mohou být napojení na lobby ze strany skládkařů, kteří se snaží toto řešení pochopitelně co nejvíce oddálit. Rozumný člověk v Přerově by se měl těšit na to, že může dojít ke snížení znečištění ve městě,“ řekl redakci ParlamentníchListů.cz Horák.